Königsjodler vás dostane. Je to úchvatná ferrata, nabízející dechberoucí setkání s vápencovým masivem Hochkönigu, který v severních Alpách patří k nejmohutnějším. Není to však cesta pro začínající ferratisty, děti nebo lidi bez obstojné fyzické kondice.

Z parkoviště v Dienter Sattel (1339m) nastoupáte cestou přes Erich Hütte prudkým stoupáním 950 výškových metrů k sedlu Hochscharte a od něj kus výš vlevo k nástupu do ferraty. Po hřebenu Teufelshörner (Ďábelské rohy) budete 4 – 6 hodin šplhat nahoru a dolů přes věže a cesty s roztodivnými názvy: Flower Tower, Jungsfrauensprung, Sport-Direttissima, Kranebetter Steg, Brückner Grat, Dientner Schneid, Franzl’s Fantastica. Ferrata je klasifikovaná obtížností D, je však až neuvěřitelně dobře vedená terénem, skvěle odjištěná, není to sbírka oceli namlácená do skály. Autoři cesty dokonale využili přirozených cest a stupů ve skále. Počítat ovšem musíte po dlouhém a fyzicky poměrně náročném nástupu k ferratě (950 výškových metrů), s dlouhým časem lezení ferraty (nastoupaných dalších 950 výškových metrů není směrodatná informace, lezete přes ostré věže, tedy nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru a tak pořád dál). Samotný charakter cesty po hřebeni napovídá, že se jedná o poměrně exponovanou ferratu s mnoha vzdušnými pasážemi (vždy dobře odjištěno), u míst, jakými je Jungsfrauensprung (široký překrok mezi věžemi) nebo Flying Fox (sjezd po laně z jedné věže na druhou, stačí na karabinách, kladka není potřeba, místo lze podejít i bez sjezdu, sestupem do štěrbiny a zas nahoru), nejde vůbec o technickou nebo fyzickou náročnost, ale pro někoho o zpestření, pro někoho o morál. Není se však čeho bát  Jindy zase stoupáte kolmo vzhůru, jak žebříkem do nebes, tady už se fyzická síla hodí. Nezapomeňte se koukat kolem, po celou dobu se otvírají fantastické výhledy. Jak už to u ferrat bývá, náročný je samotný D nástup na ferratu výšvihem po hřebeni na Flower Tower, aby případně odradil nezkušené lezce, poté následují stoupání i sestupy obtížnosti B/C, v téže obtížnosti překonáte Jungsfrauensprung a Flying Fox až k C/D Dienter Schneid (odtud je možnost ústupu do Birgkaru, viz níže).

Ve druhé části Königsjodleru je nejnáročnější výstup Franzl’s Fantastica (D, poté C/D) a D výstup kolmo vzhůru na Franz-Eduard-Matras-Kopf. Po něm ještě pár zajímavých míst nižší náročnosti až na Hohen Kopf, kde ferrata končí. Důležité upozornění: na Königsjodler se pokud možno nevydávejte, hrozí-li nepříznivé počasí, z ferraty nevede úniková cesta, pokud pomineme odbočku do ledovcového kotle Birgkar zhruba v polovině ferraty. Celý Birgkar je pak jednou sestupovou možností po dokončení ferraty (dojdete jím k chatě Birgkarhaus a odtud na parkoviště Diennter Sattel), je to však cesta velmi nebezpečná, podkladové plotny pokryté množstvím suti nejsou příjemným terénem, zvlášť když máte v nohách Königsjodler. Padající kamení je skutečně životu nebezpečné. Druhá možnost je rozdělit tůru na dva dny, po Königsjodleru dojít až na vrchol Hochkönigu (2941m), kde stojí velmi pěkná chata Matrashaus (polovina června – polovina října, Alpenverein akceptují). Díky své jedinečné poloze se od chaty nabízí výhled na více než 200 třítisícovek. Dohlédnete od Totes Gebirge přes Grossglockner až k Zugspitze. Kdyby vám nestačily výhledy, zasloužené pivo a večeře, čarovný západ slunce i rozbřesk za zastávku na Matrashausu určitě stojí. Když se pokocháte východem slunce, sejdete pohodovou tůrou s překrásnými scenériemi, obřími skalními stěnami, přes alpské louky a statek Mitterfeldalm na chatu Arthurhaus. Odtud pak autobusem zpět na parkoviště Dienter Sattel (řidič nám ochotně přibrzdil). Cesta je to mnohem delší než přes Birgkar, ale vede skutečně pěknými místy.

Rok vzniku: 2001
Náročnost: D
Potřebná kondice: dobrá až vyšší
Technika a síla: dobrá až vyšší
Exponovanost: vyšší
Orientace: převážně jih, v zářezech i sever