Popis: Lahůdková sportovní ferrata s překrásnými výhledy na Alpy a jezero Konigsee.
Obtížnost: B/C s variantami D-E
Převýšení: 400 m, nástup 30 min, sestup 1,5 – 2 hod.
Lezení 1-1,5 hod. s těžšími variantami
Místo: Schonau am Konigsee, jižní Německo, oblast Berchdesgaden
Mapa: 14 Berchtesgadener Land, Kompass
Berchtesgaden je snad nejhezčím místem Německa, úchvatné přírodní scenérie, jezera, hory, skály, prostě turistický ráj. V srpnu 2015 jsme se s kamarádem rozhodli zvládnout přechod hřebene Watzmannu. A protože Watzmann je sice hodně dlouhá tůra, ale technicky nenáročná, rozhodli jsme se zpestřit si výstup ke startovnímu bodu přechodu, Watzmannhausu, parádní, v roce 2009 postavenou, sportovní ferratou na Grünstein. Dorážíme na parkoviště v Schönau am Königsee ve žhavém letním poledni, zaplatíme v automatu parkovné, něco pojíme, dobalíme bágly na nadcházející dva dny a hurá natěšeně k lesu!
Už od parkoviště totiž vidíme tři skalní homole, které jako obrovské schody stoupají, a po nichž šplhá „naše“ ferrata, k travnatému vrcholku Grünsteinu (1304m). Je 30° stupňů ve stínu, cesta lesem po upravené turistické cestě je příjemná, pod nástupem k ferratě je ale stoupání prudší a to už z nás řádně leje. U nástupu potkáváme jen chlapíka s asi čtrnáctiletým synem. V rozporu s infem z netu se o přelidnění na této ferratě mluvit nedá. Velmi rádi s nimi chvíli klábosíme a koukáme na infotabuli s nákresem zajištěných cest Grüsteinu. Nástupy jsou možné tři.
1. jednoduchá varianta (Isidorsteig) vede až na vrchol s jediným místem obtížnosti C.
2. těžší varianta (Hotelroute), začíná nástupem D, pokračuje C/D a jedním úsekem E.
3. náročností s Hotelroute srovnatelná varianta (Räuberleiter), je vlastně jen těžší možností nástupu, která sice začíná C, ale hned pokračuje D/E (po chvíli pak dotraverzuje po A/B k Hotelroute a pokračují spolu přes E úsek.
Po průchodu šikmým zářezem vyústí už společně v Heisei-Brücke, což je zhruba 10m dlouhý a la nepálský visutý mostek překlenující hlubokou průrvu. Fotogenické místo s famózními výhledy na okolní mohutné hory i jezero v hlubokém údolí, pro osoby s respektem k výškám nebo volnému prostoru, i místo značně adrenalinové. Za ním se spojí s Isidorem a spolu pokračují naprosto nenáročně k vrcholu Grünsteinu. Kdo má ještě dost sil, může kus pod vrcholem odbočit na lano vlevo a finále si, místo pohodičky hřebínkem na vrchol, zpestřit ostrou, silovou E variantou Gipfelwand.
Jsme natěšení, času dost, nastupujeme do Hotelroute. Nástupní stěna je zajištěná kramlemi, které jsou od sebe vzdáleny akorát tak, aby se nikdo neflákal po žebříku a musel trochu lézt. Už tak náročný terén nám ve žhavém letním odpoledni komplikuje jižní orientace svahu – sluníčko rozpaluje světlý vápenec a ten je jak namydlený. 30l batoh na zádech síly nepřidává, funím, potím se. Jindy 100% spolehlivé vibram podrážky na skále podkluzují. Převislou E pasáž rvu rukama, co to jde. Pak už jsme na mostku Heisei-Brücke, oddechujeme, kocháme se krásou kolem (po celou dobu lezení se nabízí famózní výhledy na okolní kopce i jezero Königsee), pózujeme si na fotkách a sbíráme síly na Gipfelwand. Krásná skála, E obtížnost, tento úsek vyžaduje velkou sílu v rukách, tady už batoh na zádech hodně cítím. V převislých úsecích zabudovali autoři dost kramlí a v tom parnu jsem za ně vděčná. Po chvíli se vydrásáme nahoru a dojdeme k vrcholovému kříži, upocení, rudí, se servanými puchýři na rukách sedáme na lavičku a kocháme se okolím spolu se švitořícími, odpočatými turisty, co přišli po lesní pěšině.
