„Tak jedeme na ferraty“, dohodli jsme se s kamarádem jednoho večera u piva a pár paňáčků, už v docela pěkné náladě. „Takže příští týden v pátek dorazíš k nám do Liberce a hned pofrčíme směr Rakousko Postalklamm….“
Tak jak jsme to naplánovali, tak jsem dorazila do Liberce a hned z nádraží se vyrazilo směr ferrátky. V autě panovala veselá nálada s kapkou tatranského čaje a u pivka ubíhala cesta pěkně rychle. Asi ve dvě ráno jsme dorazili na místo do kempu Schönblick u Wolfgansee . Jediné co jsem v té tmě viděla, byl jen nějaký plac a sem tam nějaký ten karavan či stan. Už jsem se těšila, až postavíme stan a zalezu do spacáku a budu spát.Ráno, když jsem ale vylezla ze stanu a rozhlídla se kolem, byla to prostě nádhera, sluníčko svítilo, kemp přímo u jezera a všude kolem jen nádherné skály :).
První den – Echernwand Klettersteig
První den jsme naplánovali ferratu, která se jmenujeEchernwand Klettersteig. Dá se k ní dostat z městečka Hallstatt, kde se dá parkovat na parkovišti (za poplatek) pod lanovkou Salzbergbahn. Z parkoviště se pak jde po asfaltové cestěsměrem nahoru do kopce. Po chvilce je tam značená odbočka směrem doleva na lesní cestu, a za takových 15 či 20 minut se dostate k ferratě. Ferrata začíná žebříkem a pak následují kramle a pak se pokračuje k místům, která jsou občas trošku převislejší, ale jsou to krátké převisy a dají se lehce zvládnout a hlavně po pár krocích člověk stojí opět pevně na zemi a může si hned odpočinout. Po menším prodírání se keříky a stromečky se dostanete na kolmou vzdušnou ferratu, odkud je nádherný výhled na Hallstattské jezero. Dá se tam i posadit a kochat se tím krásným výhledem. Další zajímavou částí je žebřík, po kterém se leze do prostoru, ty otrlejší a zdatní si to mohou dát jako pořádný převis, ale já jsem radši šla vnitřní stranou, to bylo jistější…. 🙂 Po žebříku následuje nejtěžší „D“ úsek, který se dá obejít zprava. Je to kousek kolmého a vzdušného lezení, ale přitom je stále krásný výhled…:) Zbytek cesty už je příjemný a bezproblémový. Nakonec se dojde až k restauraci a opět jak jinak krásný výhled…:)
No není to nádhera? 🙂
Druhý den – Postalmklamm
Po docela náročné noci, kdy jsme museli oslavit, že jsme zvládli naší první zajištěnou cestu v Rakousku bez úhony, jsme se sice trošku unavení, ale přesto natěšení, vydali na další ferratu zvanou Postalmklamm. Je to nádherná cesta obtížnosti „C“, která vede mezi soutěskami. Tato ferrata začíná dlouhým lanovým asi třicetimetrovým mostem. Nó, když jsem ho viděla, nadšením jsem moc neskákala, jak se to hýbalo ze strany na stranu, ale nakonec to byla docela hračka:). Dále se pokračovalo kaňonem, pod nímž tekla krásná řeka, takže ani o výhled jsme neměli nouzi. Mezi soutěskami byla natažená lana a jeden lanový most, tak se muselo přeskakovat z jedné strany na druhou, což u mě způsobilo další vlnu strachu, ale opět strach má velké oči, takže i když jeden úsek byl trošku náročnější, tak jsem ho dala bez větších potíží.
První část ferrátky končí vystoupáním do strmějšího kopce lesním terénem, až se dojde pod závěrečnou skalní cestu. Tato cesta má dvě varianty. První variantou je „D“ obtížnost, která vede kolmou či mírně převislou cestou. Napravo od této cesty vede druhá „F“ varianta. A to už je pro ty kaskadéry nebo pro ty odvážnější, nic pro mě:). No, když budu pilně trénovat, tak třeba :).
Pokud se ale někdo necítí ani „D“ obtížnost, dá se ferrata obejít zleva po lesní cestě. Obědvěčásti ferrat mohou trvat tak 3,5 hodiny, když vezmu víkendovou frontu či svačinku, tak může zabrat i 4 hodiny, ale jelikož není kam spěchat, tak to vůbec nevadí. Konečný sestup pak trvá tak kolem 1,5 hodiny lesní cestou. První i druhý den jsem si opravdu užila, byly to moje první ferraty v Rakousku a byla jsem z nich nadšená. Byl to opravdu úžasný zážitek s výhledem na krásnou krajinu se sluníčkem, teplem a skvělou partou.
