Každá nová ferrata otevřená v Česku je velkou událostí, o to větší událostí bylo rozšíření ferraty na Slánské hoře nedaleko centra města Slaný. Šest lezeckých cest různých obtížností, dva lanové mosty a krásný závěrečný komín … to si přece nemůžeme nechat ujít ani my, rekreační lezci.

Vyjíždíme ráno po snídani směr Praha a po hodince cesty vjíždíme do Královského města Slaný. Prohlížíme si město, kupujeme svačinu a přesouváme se ke Kotelně, kde parkujeme. Oblékáme sety a vydáváme se po šipkách kolem kopce k nástupu na ferratu. Pod ferratou na nás čeká překvapení. Čekali jsme menší ferratový areál a místo toho před námi stojí velká a v určitých místech značně prudká skála. Natěšení je obrovské a tak skládáme pití ke skalnímu průduchu z nějž permanentně fouká studený vzduch a u informační cedule vybíráme cestu. Nakonec zvítězí opatrnost a vydáváme se na Richtrovku. Krásná relativně lehká cesta s velmi pěkným hřebínkem je na úvod ideální. Dostáváme se až k vrcholové knížce a okukujeme závěrečný komín. Po chvilce váhání dáváme přednost lanovému mostu Summit Bridge a jednoduchému výstupu po trase Slánské promenády. Z vrcholu sestupujeme po cestě zpět pod ferratu a po krátkém občerstvení volíme Cestu přátelství. Zde nás překvapil mírný převis hned v samotném úvodu. Po chvilce váhání se dostáváme přes toto zrádnější místo a pokračuje ke krásné hladké plotně, kde chybí některé stupy, takže si cestu opravdu užíváme. U lanových mostů opět volíme jejich otestování a přes spojovací cestu se dostáváme na Karls Bridge. Oba mosty jsou velmi pěkné a tak si je dáváme hned dvakrát. Poté jdeme na vrchol a po cestě zpět k nástupu. Máme ještě dost sil a navíc jsme ještě nelezli závěrečným komínem! Při chvilce odpočinku obdivujeme zkušenější kolegy na pravé straně skály, kteří s ledovým klidem zdolávají ferratu Enšpígl, Masochyst nebo Slánskou promenádu. My však volíme poslední z „levých“ ferrat, tedy Spirálu. V poledne je zde již více lidí a tak na úsecích, kde nejsou kramle čekáme než pomalejší lezci před námi tyto úseky zdolají. Vůbec to ale nevadí, společně konzultujeme další kroky a ve vzduchu je cítit přátelská atmosféra. Společně s novými kolegy se dostáváme opět k vrcholové knížce, zde se společně zapisujeme a naše kroky se rozchází. Zatímco my míříme k závěrečnému komínu, oni přechází na Summit Bridge. Lezeme do komína, ale první pokus se stává neúspěšným a tak je třeba se vrátit ke knížce a dohodnout jak dál. Po důkladné prohlídce se pouštíme do druhého pokusu a jde to překvapivě snadno. Po pár desítkách vteřin jsme nahoře a plni nadšení scházíme opět dolů, bereme pití (které je díky studenému vzduchu z podzemí krásně vychlazené) a jdeme zpět na parkoviště k autu. Plni nových zážitků se vracíme zpět domů s nádherným pocitem z krásně stráveného dne.

Co víc si přát …