Pozdě večer 10. července vyrážíme z okolí Zell am Zilleru (viz předchozí článek Den na ferratách Zell am Ziller) do Gosau, konkrétně na parkoviště u jezera Gosausee. Cesta necelých 200 km nám zabírá přes dvě a půl hodiny. Řádně unavení si leháme do měkké postele v našem pojízdném bydlíku.
Ráno 11. vstáváme brzy, balíme si lezeckou výbavu a přesouváme se jen pár metrů na lanovku. Vyrážíme hned tou první cca v 8:00 a když dojedeme nahoru a ujdeme nějakých 400 metrů k turistické chatě Gablonzer Hütte, mohli bychom se zde krásně opalovat, kdyby dnes nebylo pod mrakem. No nevadí, nebudeme se zde zdržovat a pokračujeme dál. Cestou od chaty vede turistická značená trasa na ferratu Intersport.
Do kopce jdeme pěkně svižně. Za necelou čtvrthodinu stojíme pod slavnou ferratou Donnerkogel Intersport (C), kde si bereme přilby, lezecké sedáky a upevňujeme pádové tlumiče.
Vyplatilo se nám trošku máknout a nyní začínáme lézt jako první. Ostatní lezci jsou nám v patách. Zkraje je na ferratě jedno těžší místo, ale to přebíháme a ani si ho vlastně nevšimneme. Udržujeme si náskok. Za prvé se těšíme na fotky ze žebříku bez lidí a za druhé nemáme rádi kohokoliv nad sebou, kdo by na nás shodil kámen nebo termosku s čajem. Občas čekám na svou ženu, a tak si užívám focení okolních krás.
Přibližně po hodině lezení, někde v půlce ferraty, kde je hodně lehký úsek, se ocelová lana rozdvojují (alespoň tak to bylo v roce 2019), jedno vede vzhůru doprava a druhé vlevo. V popisu nákresu topa, které mám vytištěné, ovšem tato křižovatka není. Rozhoduji se jít doprava vzhůru. Ocelová lana mě dovedou téměř až na vrchol Kleiner Donnerkogel 1 916 m. Na tomto pustém vrcholu je mi jasné, že jsem lezl špatnou cestou. Udělám fotku a vracím se stejnou cestou dolů. Ženu, která byla téměř nahoře, obracím se slovy “vloudila se chybka”, schytám pár nadávek a slézáme dolů na správnou cestu.
Tímto zablouděním jsme ztratili kolem dvaceti minut a samozřejmě nás předběhlo dost lezců. Nyní už pomalu traverzujeme k začátku největší atrakce této ferraty, což je čtyřicetimetrový žebřík.
Lezci na žebříku jsou vidět až z údolí od břehu jezera. Na jeho začátku čekáme než lezci odlezou, pak se postupně střídáme v lezení a děláme obligátní fotky z tohoto jedinečného místa.
Žebřík, se dá obejít zprava, ale byla by to samozřejmě škoda. I když se doporučuje na tento žebřík vstupovat až max. ve čtyřech lidech, vyplatí se s ostatními lezci domluvit a lézt ho po jednom. Hned nad žebříkem je opět těžší stěnový úsek a pak se po hřebenu dostáváme až k vrcholu Großer Donnerkogel 2050 m, kde je velký ocelový kříž. Na vrcholu jsme přesně za 3 hodiny.
Jak meteorologové předpověděli, mraky postupně houstnou a proto není na co čekat. Dosvačíme a začínáme sestupovat zprvu přímo na jih a potom po značené cestě dolů kolem hory. V nižších partiích potkáváme turisty výletníky, kteří jdou pomalu vzhůru a mají v tomto těžším terénu problém. Před chatou Breining Hütte, kde jsme si dali výbornou polévku, měla ještě malý incident manželka. Zalíbila se místním “malým” stokilovým telátkům. Šlo o život! 🙂
Sestup dolů k chatě a posléze k lanovce nám z vrcholu trval hodinu a čtvrt. Takže celý výstup i s malým zablouděním trval 4 hodiny 48 minut. Rozhodně se jedná o krásnou ferratu a obří žebřík jí na atraktivnosti ještě přidá. Zde vám k dispozici dáváme tracker trasy.
Když sjedeme dolů k lanovce, jdeme se podívat na jezero Gosausee a na chvilku nám hlavami proběhlo, že bychom si ještě prolezli ferratu Laserer Alpin Klettersteig (C), která je od nás jen 900 metrů po rovině. Ale po pár metrech měníme plán, otáčíme se a jdeme k autu. Vždyť toto místo v okolí pohoří Hoher Dachstein je tak krásné, že se sem vyplatí vracet stále. Tak ať tu máme i něco na příště.
No a také zítra brzy ráno máme rozhovor ve Snídani s Novou o via ferratách (o tom bude článek v březnu 2021), tak ať stihneme dojet do Prahy.
Ahoj!
Byl jsi taky někde? Poděl se s ostatními o svůj článek?
Napiš nám ho na info@viaferraty.cz.
